|
|
Hmotná kultura jihočeských sídel raně novověké nižší šlechty
FAKTOR, Lukáš
Bakalářská práce Hmotná kultura jihočeských sídel raně novověké nižší šlechty se zabývá nemovitou a movitou hmotnou kulturou raně novověké nižší šlechty zmíněného regionu. Vychází z archeologických výzkumů, historických studií a dalších pramenů. Důkladným rozborem stavebního vývoje vybraných objektů a jejich historie představuje úroveň hmotné kultury nižší šlechty ve vymezeném období.
|
|
|
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky)
Juřinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky) Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nalézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji madonu s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie budou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období let 1250-1600. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru bude přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkne také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Práci doplní podrobný obrazový katalog zpracovaného nálezového fondu včetně...
|
|
|
Hřebeny ve středověku: archeologicko-kulturně-historická studie
Mezuliáníková, Anna ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Profantová, Naděžda (oponent)
(česky) Hřebeny jsou na celém světě používány jako toaletní předměty sloužící k úpravě vlasů a vousů, případně jako ozdoba účesu. Hřebeny však mají také řadu symbolických a magických významů. Cílem této práce, je komplexní pohled na hřebeny jako jednu z kategorií hmotné kultury středověku. První část je věnována výrobě hřebenů ve středověku, konkrétně materiálům, ze kterých byly hřebeny vyráběny, technologii jejich výroby, výzdobným motivům, otázce míry specializace kosťařství a dílnám na výrobu předmětů z kostí a parohu. Druhá část je zaměřena na funkci hřebene, vývoj účesu ve středověku, symboliku a magické významy hřebene a s tím související představy o magickém významu lidských vlasů a vousů a rituály spojené s jejich stříháním a česáním. Důležitou součástí této práce je analýza, syntéza a následná interpretace vybraných nálezů raně až vrcholně (případně pozdně) středověkých hřebenů z území České republiky. Cílem této analýzy, syntézy a interpretace je porovnání morfologických parametrů a výzdoby hřebenů z různých období středověku. Z této části do velké míry vychází kapitola věnovaná chronologii, morfologii a typologii středověkých hřebenů a kapitola týkající se sociálně - reprezentačních aspektů užívání hřebenů.
|
|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Lidová zbožnost pozdního středověku a novověku v odrazu hmotné kultury (na příkladu drobné keramické plastiky)
Juřinová, Šárka ; Royt, Jan (oponent)
Název: Lidová zbožnost a městská každodennost ve středověku a raném novověku v odrazu drobné keramické plastiky Anotace: Práce se zabývá studiem projevů zbožnosti a každodennosti lidových vrstev pražských měst ve středověku a raném novověku. V archeologických nálezech dominuje především drobná keramická plastika, kterou nelézáme jak v městském, tak ve venkovském prostředí. Tyto figurky z pálené hlíny znázorňují nejčastěji Madony s Ježíškem a různé světce. Často se vyskytují též profánní postavy a rozmanité zoomorfní plastiky. Předmětem zájmu této studie jsou především nálezy keramické plastiky z rozsáhlého archeologického výzkumu na náměstí Republiky v Praze, který poskytl mimořádně zajímavou kolekci těchto specifických artefaktů z období 1250-1600 a které nebyly dosud nikde publikovány. Při odborném vyhodnocení tohoto souboru je přihlédnuto též k dalším analogiím ze středoevropského regionu. Konkrétní využití těchto předmětů není dosud uspokojivě vysvětleno, pokusíme se proto přispět do probíhající diskuse novými zjištěními. Pro ikonografickou interpretaci se kulturně antropologická studie dotkla také dalších předmětů spojených s lidovou zbožností a každodenností městského prostředí (jako jsou medailonky, svátostky, poutní odznaky, obrázky z poutí a další). Práci doplňuje podrobný obrazový katalog...
|
|
|
Káva, čaj a čokoláda v každodenní kultuře raně novověkých šlechtických sídel v českých zemích
MAREŠOVÁ, Dana
Předkládaná diplomová práce Káva, čaj a čokoláda v každodenní kultuře raně novověkých šlechtických sídel v českých zemích se věnuje dějinám každodennosti šlechty v Království českém a Markrabství moravském od poloviny 17. do konce 18. století s důrazem na hmotnou kulturu, která sloužila k popíjení kávy, čaje a čokolády. Výchozím pramenem pro tuto práci se staly zámecké inventáře a inventáře městských paláců. Prvotně byly určeny vybrané šlechtické rody a poté přiblížena jejich rezidenční síť. Dále se práce zaměřila na topografii sídel a umístění zkoumaných předmětů ke konzumaci kávy, čaje a čokolády do konkrétních prostor zámků či paláců. Na základě toho se autorka práce pokusila o rekonstrukci myšlení, jednání a životních postojů šlechty a o přiblížení symbolického významu výzdoby prostor sídel a role předmětů v reprezentaci šlechtice, při obohacování jeho civilizačních a kulturních návyků. Opomenuto nebylo ani složení předmětů a další doplňky, které se společně s kávou, čajem a čokoládou podávaly. Inventáře byly podrobeny dalšímu hlubšímu průzkumu, který pomohl vytvořit sociální a mocenskou stratifikaci na základě předmětů ke konzumaci kávy, čaje a čokolády. Vznikla i další srovnání, a to porovnání reprezentace jednotlivých příslušníků rodů a také vlastnictví zkoumaných předmětů na základě genderového vymezení. Předkládaná práce se dále pokusila o proniknutí do problematiky symbolické komunikace.
|
|
|
Topografie, funkce a vybavení úřednických prostor ve šlechtických sídlech na počátku novověku
CHALUPA, Pavel
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice úřednických prostor, kanceláří, v letech 1580-1700. Jejím cílem je popis a interpretace kancelářského vybavení a úřednických pomůcek. Autor využil řady dochovaných inventářů z Čech i Moravy, z 16. a 17. století. První kapitola zařazuje šlechtické sídlo do rezidenční sítě a zabývá se typologií sídel. Druhý oddíl pojednává o využitelnosti zámeckých inventářů a jejich problematice. Třetí část popisuje topografii a hmotnou kulturu šlechtických kanceláří. Dále se věnuje možné proměně úřednických prostor v delším časovém období. Poslední kapitola porovnává vybavenost kanceláří podle různých kategorií. Mezi ně patří sociální příslušnost šlechtice, jeho ekonomické zázemí a kariéra i typ sídla. Závěr shrnuje zjištěné poznatky a uvádí možnosti dalšího bádání.
|
|
|
Hmotná kultura sídel Krakovských z Kolovrat v letech 1750-1850
FIŠEROVÁ, Anna
Práce se věnuje hmotné kultuře sídel Krakovských z Kolovrat mezi léty 1750-1850. Jejím cílem je zrekonstruovat vnitřní prostory a materiální vybavení několika zámeckých objektů, které v uvedeném období vlastni-la březnická větev Krakovských z Kolovrat. Autorka využila řady dochovaných inventářů a účtů z druhé poloviny 18. a první půle 19. století. Snažila se rozpoznat funkci jednotlivých sídel i jejich postavení v rámci rezidenční sítě Krakovských z Kolovrat. Práce analyzuje měnící se módní trendy v oblasti nábytkářství, stolování a životního stylu. Předmětem zájmu je nejen charakteristika jednotlivých prostor, ale také symbolický význam výzdoby a předmětů každodenní i nekaždodenní potře-by, kterými se privilegovaní jedinci na svých sídlech obklopovali. Na základě toho se autorka snaží proniknout do myšlenkového světa šlechtice a nastínit jeho hodnotový žebříček.
|
|
|
Archeologie středověkých klášterů v jižních Čechách
MÜLLER, Jiří
Práce se zabývá problematikou archeologických výzkumů středověkých klášterů. Zájmová oblast je tvořena hranicí současného Jihočeského kraje. Cílem práce bylo vyhotovit přehled o archeologické problematice těchto lokalit a vyhledat a interpretovat v souboru hmotné kultury takové artefakty, jež odrážejí specifikum každodenního života v klášterním prostředí. V úvodu jsou prezentovány otázky a cíle práce, dále navazuje oddíl, zabývající se církevními řády působícími v cílové oblasti ve středověku. Na tuto část navazuje text zabývající se historickým, a v následující kapitole též stavebním vývojem jednotlivých lokalit. Další část práce se zabývá úskalími, jež souvisejí s archeologickými výzkumy klášterů. Další pasáž přináší dělení hmotné kultury na základě archeologických nálezů. Posléze je hmotná kultura z jednotlivých kategorií rozdělena do jednotlivých podskupin na základě jejich funkce a způsobu užití. Závěrečná část vyhodnocuje výsledky analýzy.
|
|
|
Každodennost středověké venkovské usedlosti. Výpověď drobné hmotné kultury.
Hylmarová, Lucie ; Klír, Tomáš (vedoucí práce) ; Krajíc, Rudolf (oponent)
Název: Každodennost středověké venkovské usedlosti. Výpověď drobné hmotné kultury. Abstrakt: Magisterská diplomová práce se zabývá drobnou hmotnou kulturou zaniklých vrcholně a pozdně středověkých vesnic na území České republiky a zhodnocením jejich výpovědních možností pro poznání každodennosti středověké usedlosti. Pozornost je soustředěna zejména na kovovou složku materiální kultury. Základ diplomové práce tvoří shrnutí a kritické zhodnocení nálezového materiálu získaného při výzkumech zaniklých středověkých vesnic zejména od 2. poloviny 20. století až dodnes (Pfaffenschlag, Konůvky, Bystřec, Mstěnice, Svídna, Potálov, Kravín a Spindelbach). Část práce tvoří také analýza nálezových a prostorových souvislostí na diskutovaných lokalitách. Zjištěné poznatky jsou v závěru srovnávány s vybranou zahraniční lokalitou (Hard v Dolním Rakousku). Cílem práce je mj. zhodnotit, jak může studium drobné hmotné kultury přispět k otázkám poznání ekonomiky a sociálně ekonomické struktury středověké vesnice. Klíčová slova zaniklá středověká vesnice - zemědělská usedlost - každodennost - hmotná kultura - kovové artefakty - středověk - Čechy a Morava - Rakousko
|
host ::
RSS.